Usměvavá deprese je zrádce

Opravdu existuje, ač se o tom dlouho pochybovalo. Tzv. usměvavá deprese mate vzhledem. Úsměv na tváři lidí, kteří se s ní potýkají, je pouze maskou, protože nechtějí dávat všem kolem sebe najevo, jak jsou na tom špatně. "Smějící se" deprese může to mít i další důvody. Někteří lidé se nenaučili zvládat své emoce. Snaží se vykonávat ty každodenní činnosti a povinnosti, které se jim nelíbí. Nebo nasazují úsměv na tváři, protože jsou pod tlakem zvenčí. Nevystavují například své skutečné zážitky, aby se jejich blízcí nerozčílili.

Někdy sami duševně nemocní podléhají sebeklamu v přesvědčení, že do deprese mohou upadnout jen pro nějaký vážný důvod, jakým je například ztráta blízkých, vážná nemoc nebo napadení. Pokud u sebe nenajde přesně takové tragické důvody, pak věří, že nemá právo upadnout do sklíčenosti. Depresi se snaží ignorovat a věří, že je to jen špatná nálada či projev určitého rozmaru. Ve skutečnosti může postačit malé popíchnutí, nebo dlouhodobě frustrující okolnosti, a průšvih je na světě.

Proto je latentní forma depresivního stavu tak nebezpečná ve srovnání s formou, která je viditelná pouhým okem. S nástupem „úsměvné“ deprese zůstává člověk energický až do poslední chvíle. Svůj stav se snaží maskovat natolik, že se jeho příbuzní o problémech dozví, až když dojde k tragédii. Usměvavá deprese je z tohoto pohledu velmi zákeřná. Stává se, že takto postižený člověk až do poslední hodiny usmívá a dokonce vtipkuje, pokud jsou vedle něj lidé. Jakmile zůstane sám, podléhá duševnímu trápení a může to dojít až do extrému. Avšak i během doby, kdy si depresi nepřipouští, cítí různé nepříjemné věci.

Za prvé je to neustálá únava a slabost i po spánku. Když člověk zažívá neustálý psychický stres, jeho tělo nemá čas se během spánku úplně uvolnit a odpočinout si. Spánek proto zůstává úzkostný a neklidný. Za druhé je to osamělost. Člověk negativním stavem se často stahuje do izolace a vyhýbá se lidem, protože se bojí se, že si všimnou jeho stavu a budou se mu posmívat, nebo do něj "šít" nevhodnými poznámkami. Za třetí je to beznaděj. Vidí svůj život bez budoucnosti. Když totiž trpí depresí, je tak ponořený do svých problémů, že nevidí důvod, proč už dál žít a bojovat. Jeho přetížený mozek prostě nemůže najít východisko z patové situace.

Dostavit se může také fyziologická bolest. Člověka mohou bolet záda, zuby, svaly a dokonce i břicho. To vše se děje proto, že depresivní stav negativně ovlivňuje celé tělo jako celek. Deprese dokáže ovlivňovat nepříjemně střevní motilitu, takže pacient trpí plynatostí, zácpou nebo velmi řídkou stolicí. Léky na tyto příznaky nezabírají, a tak postižený se obrátí se o pomoc na úzké specialisty. Ovšem testy ukážou, že jeho fyzický stav je normální. To ho na čas uchlácholí a řešení skutečného problému zůstává dál v nedohlednu.

Trpí také vzhled. V důsledku hormonálních změn, které jsou vyvolány emočním strádáním, může člověk přijít o vlasy a dokonce i zuby. Dále to může být také ztráta chuti k jídlu nebo naopak její zvýšení. Není žádným tajemstvím, že člověk trpící depresemi buď začne hodně jíst, nebo ho jídlo znechutí. K tomu dochází, protože je narušena hormonální rovnováha, a tak člověk nabírá kila, nebo naopak nezdravě hubne. A to není všechno! Kvůli neustálému negativnímu myšlení se zpomaluje řeč. K tomu ještě třeští hlava, ovšem bolest nezmizí, ani když si člověk vezme velmi silné prášky.

A co s tím? Nejprve musíte převzít kontrolu nad svým negativním stavem a přiznat si, že ve skutečnosti trpíte emočním strádáním. Neváhejte sobě i svým blízkým přiznat, že prožíváte nesnesitelná vnitřní muka. Prostě přijměte, že beznaděj a apatie nejsou trapné, ale vážné věci. Najděte si někoho, komu zcela důvěřujete, a podělte se s ním o problémy, které vás trápí. Ideální možností je najít dobrého specialistu. Pak určitě můžete získat účinnou pomoc. Pracujte na zvýšení vlastního sebevědomí. To, stejně jako imunita, dokáže vaši psychiku dále chránit před negativními vlivy.

Co dělat, když se něco děje s člověkem ve vašem okolí? Pokud vidíte, že došlo k nějakým změnám v jeho chování, které by mohly signalizovat nástup negativního stavu, zkuste si s ním upřímně promluvit. Ale dávejte pozor, abyste tuto osobu nevyplašili! Pokud ho vyděsíte nátlakem, může se vám zcela uzavřít. Pak už nemůžete udělat nic, abyste pomohli. Proto před zahájením rozhovoru získejte jeho důvěru, ukažte přátelskou náladu ze všech sil. Buďte jemní, ale vytrvalí. Dokud zjistíte, že se dosud neobrátil o pomoc na lékaře, staňte se jeho posluchačem. Nechte ho, ať vám řekne, co ho trápí.

Poslouchejte, nehodnoťte, nevyvracejte mu jeho pocity nebo obavy. Zkuste dát malou radu, která pomůže problém alespoň na chvíli zastavit. Pokuste se aspoň pro danou chvílí zvýšit sebevědomí člověka, který trpí depresí, tím, že mu povíte o o jeho silných stránkách. Zmiňte, že absolutně všichni jedinci mají slabosti v charakteru, že na zemi nežijí dokonalí lidé, všichni chybují. Zatímco daná osoba trpí depresí, snažte se ji nenechávat samotnou. Nabídněte například, že si spolu půjdete ráno zaběhat nebo si zajdete do posilovny, na kávu nebo třeba do přírody. Nebo že ho doprovodíte k lékaři. A svůj slib také splňte :-)