Jak souvisí stres a deprese s životním stylem?

Stres je nepříjemným trendem doby. K jeho rozvoji zejména v 21. století přispívá přetížení – psychosociální a ekonomická krize, obrat společnosti k materiím, ze kterého plyne strach z budoucnosti a nejistoty. Velmi frekventovaným typem stresu je takzvaný anticipační stres, předjímající špatnou budoucnost, za kterým stojí strach z budoucnosti. V důsledku neschopnosti zpracovávat negativní myšlenky a emoce trpí lidé velmi často i somatickými potížemi. Své si vybírá i málo pohybu a špatná strava.

Každý den na nás působí řada stresorů v osobním životě i práci. Dlouhodobý neřešený stres může mít velmi závažné následky nejen v rovině zdravotní, ale též psychické a sociální. Pod jeho vlivem se snižuje naše výkonnost, životní spokojenost a obecně kvalita života. Velmi častými důsledky dlouhodobého stresu je deprese, eventuálně syndrom vyhoření. Dlouhodobý stres patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory, které ohrožují naše zdraví. Je uváděn jako jedna z příčin celé řady závažných a fatálních onemocnění.

Neuropsychiatrická onemocnění představují dle Světové zdravotnické organizace a Světové banky největší zdravotní zátěž současného rozvinutého světa a jejich negativní význam se má do roku 2030 ještě zvýšit. Pravděpodobnost onemocnění některou z duševních poruch z hlediska celoživotního se blíží 50 procentům. Podle odborníků je proto nutné věnovat problematice duševního zdraví a jeho souvislostem maximální možnou pozornost.

Zatím nejucelenější fakta přinesla studie s názvem Stres, deprese a životní styl v České republice, kterou v roce 2015 provedla Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Zkoumání byla podrobena více než tisícovka pracujících lidí z celé České republiky ve věku 25-60 pět let.

Podle výsledků výzkumu pouze 17% procent dotazovaných dodržuje zdravý životní styl, přičemž z těch, kteří vykazují depresivní projevy, se řídí jeho pravidly jen necelých 6% procent. Třetina respondentů se nevěnuje zdraví prospěšné fyzické aktivitě ani půl hodiny týdně. Alkohol příležitostně konzumuje 70 % respondentů, 14 % uvádí, že plně abstinuje, zatímco 17 % uvádí velmi častou až denní konzumaci alkoholu. 32 % respondentů stále kouří klasické cigarety, pouze 4 % cigarety elektronické.

Ani další výsledky nejsou povzbuzující. 31 % respondentů trpí nadměrnou únavou, 32 % má problémy se spánkem v noci, ovšem pouze 5 % z nich tyto obtíže řeší s lékařem. Více než 80 % respondentů nikdy nevyhledalo psychiatrickou nebo psychologickou pomoc. Pakliže ano, na psychologa se obrátilo 13 % respondentů a na psychiatra v 9 % případů. Za to si údajně libujeme v užívání léků: na uklidnění je bere 18 % dotazovaných), na spaní 16 % a na zlepšení nálady 11 %. Léky si respondenti nejčastěji nechávají předepisovat od praktického lékaře.

Pouze 17 % respondentů se snaží dodržovat pravidla zdravého životního stylu. Fyzické aktivitě v délce minimálně 30 min pro účely zdraví se věnuje alespoň 1–2 x týdně 44 % respondentů, 31 % uvádí, že ani jeden den. Pouze 25 % respondentů uvádí pravidelnou konzumaci ryb, naopak 75 % respondentů sdělilo, že dodržuje pravidelný pitný režim během dne. 52 % respondentů se snaží chodit spát v pravidelnou dobu a 81 % spí alespoň 6 hodin denně.

Stresu se samozřejmě nevyhne žádný člověk v dnešním civilizovaném světě. Záleží však na tom, jak se s ním vypořádá. Někdo sedne na kolo a rozjede se do přírody, jiný si vezme lék na uklidnění, další sní tabulku čokolády a jiný si dá pivo nebo skleničku tvrdého alkoholu. Zajímavým zjištěním je, že lidé, kteří konzumují alkohol příležitostně, tedy zhruba jednou týdně, depresemi trpí méně často než abstinenti nebo alkoholici, kteří vykazuj výrazně vyšší projevy deprese.

Projevy klinicky závažné deprese vykazovalo téměř 7 % respondentů. Myšlenky o ukončení života přiznalo 9 % souboru, 1 % uvedlo, že o sebevraždě uvažuje velmi vážně. Depresivní projevy velmi významně častěji vykazují ženy (22 %) než muži (15 %). Nejvyšší výskyt depresivních příznaků je u osob mezi 35– 44 roky a nad 51 let. Mezi depresivními osobami je častější výskyt nižšího vzdělání, 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní projevy, má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno.

Pro uchování duševního zdraví je tedy nezbytné provádět přiměřenou fyzickou aktivitu, zdravě jíst (konzumujeme málo ryb, ovoce a zeleniny), nekouřit, přespříliš nepít alkohol a věnovat se svým koníčkům. Důležitou roli hraje rovněž dobré citové zázemí, tedy fungující partnerský vztah a spokojenost v zaměstnání. Co naopak stres určitě nezmírní, je alkohol, nedostatečný spánek, málo odpočinku či moderní nešvar: práce na počítači či tabletu do pozdních večerních hodin.

Nejjednodušší řešení k odbourání stresu je naučit se žít v přítomnosti. Přestat se pitvat v minulosti a nezabývat se tím, co bude za den, týden, měsíc, rok. Přijímat věci jak přicházejí, nastavit si priority a pracovat na odbourání překážek, které nás brzdí. Dostatečně odpočívat, dávat tělu živiny, které mu prospívají, a dostatečně se hýbat. Naučit se žít bez dluhů, nebažit po zbytečnostech a nesrovnávat se s okolím a přestat se posuzovat... To se hezky řekne, že?

Je období novoročních předsevzetí. Co si taky jedno vzít, aby se týkalo duševní pohody? Klidně maličkost - o jednu procházku týdně navíc, zakousnout si místo čokolády jablko, vypít denně o sklenici víc vody nebo přidat 10 minut relaxace mezi pracovními úkoly. Vždy, když pocítíte obavy o své blízké, nebo strach, co přinese zítřek, položte si otázku: Ovlivní to, že se budu strachovat, že se něco stane? A pamatujte: kam svěřujete svou pozornost, tam to roste!